Vysokohorská nemoc:

ZAKLADNI INFORMACE O VYSKOVE NEMOCI

Tato informace je specificky urcena jako vzdelavaci material. Neni pojata ani ji nelze chapat jako lekarskou radu. Meli byste se poradit se svym lekarem o svem zdravotnim stavu a veskerych moznych zdravotnich problemech. Zejmena predtim, nez zacnete uzivat jakekoli leky .

1.1. Normalni aklimatizace

Co je to velka nadmorska vyska? Konvencni "formalni" lekarske definice jsou:

• Vysoka vyska: 1500 - 3500 m

• Velmi vysoka vyska: 3500 - 5500 m

• Extremni vyska: nad 5500 m

Prakticky receno, obecne se nezabyvame vyskami mensimi nez 2500 m, nebot vyskova nemoc (akutni horska nemoc) se nize vyskytuje jen zridka. Aklimatizace je bezny proces, kterym se telo prizpusobuje nizsimu obsahu kysliku a prekonava zmeny chemickych procesu, ktere vyvolava vyska. Je to pomaly proces, ktery trva cele dny.

Zakladni normalni fyziologicke zmeny, ktere se vyskytuji u kazde osoby pri vystupu do vetsich vysek:

• Hyperventilace (rychle a prohloubene dychani)

• Pocit nedostatku kysliku pri namaze

• Zvysene moceni

• Zmena rytmu dychani behem noci

• Caste nocni probouzeni

• Zvlastni sny

Pri vystupu atmosferou se snizuje barometricky tlak (i kdyz vzduch stale obsahuje 21% kysliku) a kazdy nadech obsahuje stale mene molekul kysliku. Clovek proto musi pro prijeti kysliku vynalozit vice energie, zejmena rychlejsim dychanim. Tento fakt se projevuje zejmena pri namaze, napriklad pri chuzi do kopce. Tohle je normalni stav, dokud pocit nedostatku kysliku rychle mizi pri odpocinku. Bohuzel vsak dochazi k tomu, ze schopnost krve absorbovat a prenaset kyslik se s klesajicim mnozstvim kysliku stale snizuje. To znamena, ze at dycha clovek rychle jak chce, ve velkych vyskach neni mozne udrzet normalni hladinu kysliku v krvi. V prubehu aklimatizace probihaji v latkove premene a rovnovaze tekutin dramaticke zmeny. Ridici osmoticke centrum, ktere zjistuje "koncentraci" krve se nastavuje na koncentrovanejsi uroven. Vysledkem je vyskova diureza , pri ktere se ledviny zbavuji tekutin. Duvod tohoto nastaveni neni znam, ale dochazi ke zvyseni hematokritu a zrejme k urcitemu zlepseni schopnosti krve prenaset kyslik. Muzete ocekavat, ze pujdete behem noci nekolikrat mocit, coz je ve vysce bezne. Pokud ne, muze to byt proto, ze jste dehydratovani, nebo aklimatizace neprobiha spravne. Trvala hyperventilace ma za nasledek vyrazne snizeni hladiny oxidu uhliciteho (bezneho produktu metabolismu) v krvi. Pritomnost oxidu uhliciteho v krvi dava mozku signal k dychani (nedostatek kysliku je mnohem slabsim signalem, je "konecnou bezpecnostni pojistkou"). Dokud jste vzhuru, dychat nezapomenete, ale v noci se v dusledku zpozdene komunikace techto dvou "dechovych center" v mozku vytvori zvlastni rytmus dychani. Periodicke dychani sestava z cyklu normalniho dychani, zadrzovani dechu a zrychleneho dychani. Zadrzovani dechu muze trvat 10-15 sekund. Toto nesouvisi s AMS. S aklimatizaci se muze zlepsit, ale vetsinou nezmizi az do sestupu. Periodicke dychani muze u trekaru vyvolat pocity nejistoty:

• pokud se probudi behem faze zadrzovani dechu a uvedomuje si, ze prestal dychat

• pokud se probudi v hyperventilacni fazi po zadrzeni dechu a ma strach, ze nemuze dychat a ma VOM, HAPE

• pokud se probudi a zjisti, ze jeho soused prestal dychat.

Ve vsech techto pripadech se behem momentu dychani vraci do normalu. Pokud pusobi periodicke dychani obtize, muze pomoci acetazolamid.

1.2. Akutni vyskova nemoc

Kdyz aklimatizace vyrazne zaostava za vystupem, objevuji se ruzne symptomy. Akutni vyskova nemoc (AMS, AHN) je dusledkem neprizpusobeni organismu hypoxickemu prostredi v dane vysce.

Kdo muze dostat AHN? Kazdy, kdo se pohybuje ve vyssi nadmorske vysce. Vetsinou je primo zavisla na rychlosti vystupu. Vyskyt muze byt vyssi v mladsim veku, coz je vsak jen nevyznamny poznatek a AHN nelze klinicky predvidat, ani neexistuje naprosto spolehlivy zpusob, jak zjistit, kdo ma vetsi pravdepodobnost onemocnet. Z cehoz vyplyva:

Zakladni zlate pravidlo

Dostat vyskovou nemoc je v poradku. Neni v poradku na ni zemrit.

Toto pravidlo neporusujte! AHN muze dostat kazdy, bez ohledu na vek, pohlavi, fyzickou kondici nebo predchozi zkusenosti s vyskou. Budete-li vedet co delat, muzete se vyhnout jejim vaznym a zivot ohrozujicim formam.

I. Zlate pravidlo

Kazde onemocneni ve vetsi vysce se povazuje za vyskovou nemoc, dokud se neprokaze neco jineho.

1.3. Jak poznat AHN?

Bolest hlavy plus jeden z nasledujicich priznaku nad 2500 m vas opravnuje k diagnoze AHN:

• nechutenstvi, nauzea, zvraceni

• unava nebo slabost

• malatnost

• nespavost

• nejistota

• vravorava chuze

Je pozoruhodne, kolik osob se chybne domniva, ze bolesti hlavy ve vetsi vysce jsou "normalni", kdyz se jedna o AHN. Budte si ochotni pripustit, ze mate vyskovou chorobu.

1.4. Jak se vyhnout AHN?

Zakladnim predpokladem je rozumne tempo vystupu, ktere telu da cas na aklimatizaci. Ruzni lide se aklimatizuji ruzne rychle, procez nelze vyvozovat zadne absolutni zavery, ale nasledujici obecna doporuceni vetsinu osob pred AHN ochrani:

Ve vyskach nad 3000 m je vhodne spat kazdou noc maximalne o 300 m vyse a kazdych 1000 m stravit v dane nadmorske vysce jeste druhou noc.

Dalsim dulezitym faktorem je zabranit dehydrataci a ve vyskach nad 3000 m pit denne
2-3 litry tekutin.

1.5. Co delat, pokud mate AHN?

Tisickrat zduraznujeme: NEVYSTUPUJTE VYSE! Poruseni tohoto pravidla jiz zpusobilo hodne smutku.

II. Zlate pravidlo

S priznaky AHN nikdy nepokracujte ve vystupu.

Vas stav se zhorsi a muzete zemrit. To je velmi dulezite - i denni pochod vyse predstavuje velke riziko. V kazdem z mnoha pripadu vyskoveho otoku mozku (VOM), ktere jsem lecil, bylo toto pravidlo poruseno. Zustante ve stejne vysce, dokud symptomy zcela nezmizi. Kdyz se tak stane, jste aklimatizovani a muzete pokracovat ve vystupu. Vzdy je vhodne sestoupit, rychleji se vam udela lepe.

ZAVAZNE FORMY AHN

1.6. Vysokohorsky otok mozku(VOM, HACE)

AHN je spektrum onemocneni, od mirnych forem az po ty, jez ohrozuji zivot. Nejzavaznejsi formou je vyskovy otok mozku (VOM), pri kterem dochazi k otoku mozku a k poruse jeho funkci. VOM muze postupovat velmi rychle a jiz behem nekolika hodin muze byt smrtelny. Osoby postizene timto onemocnenim jsou casto zmatene a nepoznaji, ze jsou nemocne. Zakladnim priznakem VOM je porucha mysleni . Muze se objevit zmatenost, zmeny chovani ci letargie. Nejjednoduseji se vsak zrejme pozna charakteristicka ztrata koordinace zvana ataxie. Jedna se o vravoravou chuzi, charakteristickou pro velmi opileho cloveka. Pro zjisteni abnormalniho zpusobu chuze primejte nemocnou osobu jit podel rovne cary. Budte fair: test provedte na rovnem povrchu, osobe sejmete ruksak a tezke boty. Na zemi naznacte rovnou caru nebo za ni povazujte prasklinu v podlaze cajovny. Osobu pozadejte, aby sla podel teto cary a kladla nohu bezprostredne pred druhou - tak aby pata nohy vpredu byla tesne pred spickou nohy druhe. Test si vyzkousejte sami. Meli byste byt schopni jit bez obtizi. Pokud ma zkoumana osoba problemy drzet se cary (jako by kracela po visutem lane), neudrzi se na ni nebo pada, zkouskou neprojde - predpokladame, ze ma VOM.

Lecbou je okamzity sestup. Je to velmi nalehave a nepocka do rana (bohuzel se VOM casto projevuje prave v noci). Prodleni muze byt smrtelne. Ve chvili, kdy toto zjistime, je cas shanet svetla, pomocniky, nosice a dalsi veci nutne pro okamzity sestup postizeneho. Jak daleko sestoupit? Nejmene na vysku, kde se osoba probudila bez symptomu AHN. Vezmeme-li v uvahu, ze ve vetsine pripadu VOM postihne osobu, ktera s priznaky AHN pokracovala ve vystupu, jedna se zrejme o vysku, kde osoba spala dve noci predtim. Pokud si nejste jisti, zacnete u 500-1000 m. Lide postizeni VOM obvykle preziji, pokud sestoupi vcas a o dost niz, vetsinou bez trvalych nasledku na zdravi. Vravorava chuze muze pretrvat cele dny po sestupu. Pokud je osoba plne uzdravena bez priznaku, lze pripustit opatrny navrat do vetsi vysky.

1.7. Vysokohorsky otok plic (VOP, HAPE)

Dalsi vaznou formou vyskove choroby je vysokohorsky (vyskovy) plicni otok (VOP), neboli tekutina v plicich (presneji v plicnich sklipcich). Casto se vyskytuje jako soucast AHN, ale onemocneni spolu zrejme nesouviseji a klasicke priznaky AHN nemusi byt pritomny.

Priznaky VOP jsou z nasledujici:

• extremni unava

• osoba nemuze v klidu popadnout dech

• kasel, s moznosti vyskytu zpeneneho nebo ruzoveho sputa

• bublave nebo chrcive dychani

• sevreni, tlak ci "zahlceni" v prsou

• modre ci sede rty nebo nehty

Lecba VOP je stejna jako u VOM - okamzity sestup . Stejne jako u VOM nesnese odklad, prodleni muze byt smrtelne . Stejna pravidla plati i pro vysku sestupu - na vysku, kde se postizeny citil po probuzeni dobre. Sestup s VOM komplikuje zmatenost a vravorani postizeneho, sestup s VOP komplikuje extremni unava a zrejme take zmateni (zpusobene neschopnosti dostatecne okyslicit mozek). VOP se casto vyskytuje v noci a s namahou se muze zhorsit. VOP pri sestupu rychle ustupuje a pro uplne zotaveni casto postaci i jeden nebo dva dny. Stejne jako u AHN je po uplnem zmizeni priznaku mozne uvazovat o dalsim vystupu.

III. Zlate pravidlo

Pokud se vam dela hure, okamzite sestupte.

NECEKEJTE DO RANA. Okamzite sestupte na vysku, kde jste se naposledy citili po probuzeni dobre.

IV. Zlate pravidlo

Nikdy nenechavejte osobu s AHN o samote.

Osobam s AHN se muze pritizit, mohou potrebovat pomoc pri sestupu nebo nepoznaji, ze se jejich stav zhorsuje.

1.8. Ceho se vyvarovat

Mnoho leciv vyvolava zpomaleni dychani a ve vysce pusobi problemy. Nasledujici latky by nemela nikdy uzivat osoba s priznaky AHN (zdravym osobam nemusi pusobit obtize, ale otazka je velmi kontroverzni):

• alkohol

• prasky na spani (ve vysce uzivat pro tyto ucely acetazolamid)

• pripravky proti bolesti podavane jinak nez ve velmi malych davkach

Rizikovym faktorem u AHN je take dehydratace.

1.9. Lecba akutni vyskove nemoci

Zakladnimi prostredky pro lecbu AHN jsou: klid, tekutiny a slaba analgetika - Acetaminofen (paracetamol, nas Paralen), aspirin (Acylpyrin, Anopyrin), ibuprofen. Tato leciva nezakryji zhorsovani priznaku. Dalsi moznosti zustava sestup, ktery zotaveni velmi urychli. Trekari se casto ptaji, jak zjistit, ze jsou bolesti hlavy zpusobeny vyskou. Viz I.Zlate pravidlo. Bolesti hlavy, zpusobene vyskou, jsou obvykle neprijemne, trvale, v celni krajine, pri sehnuti se mohou zhorsovat a casto je doprovazeji dalsi priznaky AHN. Priciny bolesti vsak mohou byt i jine a lze provest jednoduchy diagnosticko terapeuticky test. Castou pricinou bolesti hlavy ve vyskach muze byt dehydratace. Vypijte litr tekutin, vezmete si Paralen nebo jine z vyse uvedenych analgetik. Pokud bolesti ZCELA ustoupi (a nemate dalsi priznaky AHN), je velmi pravdepodobne, ze bolesti nebyly zpusobeny AHN.

Dovolte mi uvest nekolik informaci o acetazolamidu (Diluran R, Diamox R). Jedna se o pripravek, ktery vyvolava v ledvinach produkci hydrouhlicitanu, zakladni formu (v acidobazickem vyznamu) oxidu uhliciteho. Toto by melo stejne probihat jako soucast aklimatizace. Acetazolamid napomaha opetnemu okyseleni pH krve, cimz se vyrovnavaji ucinky hyperventilace, ktera ve vetsi nadmorske vysce probiha ve snaze organismu ziskat vice kysliku. Pusobi jako stimulans dychani , ktery zejmena v noci zmirnuje nebo odstranuje periodicky prubeh dychani zpusobeny vyskou. Jeho dusledkem je zrychleni aklimatizace. Acetazolamid neni zazracna pilulka a nepusobi okamzite. Proces, ktery bezne trva 24-48 hodin, urychli na 12-24 hodin.

Nedoporucuji acetazolamid jako profylaktikum . Vetsina osob s rozumnym scenarem vystupu jej nepotrebuji, a krome mirnych vedlejsich ucinku navic existuje riziko vyskytu vaznych vedlejsich ucinku, ktere se vyskytuji u sulfonamidu. Pouziti prostredku podporuji za urcitych podminek:

• osoby s AHN,

• osoby, ktere v minulosti opakovane prodelaly AHN,

• osoby, ktere jsou podrobeny rychlym "nasilnym" vystupum (napr. let do Lhasy v Tibetu),

• osoby, ktere v noci postihuje periodicke dychani.

Acetazolamid je lek na bazi sulfonamidu a osoby alergicke na tato leciva by jej nesmeji uzivat. Bezne vedlejsi ucinky: snizena citlivost, pocity stipani ci chveni v rukou, nohach a rtech, zmeny chuti a zvoneni v usich. Tyto priznaky po vysazeni leku ustoupi. Acetazolamid funguje jako stimulans diurezy hydrouhlicitanu, ocekavejte zvysene moceni. Dalsimi mene castymi vedlejsimi ucinky je nauzea a bolest hlavy. U nekolika trekaru se problemy se zrakem objevily uz po dvou davkach acetazolamidu. Nekolik dni po vysazeni se nastesti vse vratilo do normalu.

Davkovani acetazolamidu:

u AHN: doporucuji davku 250 mg kazdych 12 hodin. Davka je adekvatni pro urychleni aklimatizace a minimalizaci vedlejsich ucinku. Lek je mozne prestat podavat, jakmile potize ustoupi.

Pro periodicke dychani: doporucuji 250 mg asi hodinu pred spanim. Lek je treba podavat dokud nejste pod vyskou, kde zacaly symptomy pusobit potize.

Kolem acetazolamidu koluje mezi trekari rada mytu. Trosku si situaci ujasnime.

MYTUS : acetazolamid zakryva priznaky onemocneni.

Acetazolamid urychluje aklimatizaci. Jakmile je organismus aklimatizovan, symptomy ustoupi a zdravotni stav se zlepsi. Acetazolamid nic nezakryva - pokud jste nemocni, symptomy se u vas projevi.

MYTUS : acetazolamid zabrani zhorsovani AHN behem vystupu.

Acetazolamid NECHRANI PRED ZHORSOVANIM AHN PRI DALSIM VYSTUPU. Nemeni II. Zlate pravidlo. Uz jsme videli mnoho osob s VOP i VOM, kteri tomuto mytu verili.

MYTUS : acetazolamidem se vyhnete AHN pri rychlem vystupu.

Tohle vlastne neni mytus ale prekroucena castecna pravda. Acetazolamid snizuje riziko AHN, a proto ho doporucujeme pro rychle vystupy. Ochrana vsak neni absolutni a je hloupe se domnivat, ze rychly vystup s acetazolamidem je bez rizika. Vzdy se muze stat, ze vystup bude tak rychly, ze pripadne onemocneni muze byt prudke a smrtelne.

MYTUS : Pokud lek vysadite, symptomy se zhorsi.

Neexistuje takova reakce. Pokud vysadite acetazolamid, ledviny zpomali na prirozenou rychlost uvolnovani hydrouhlicitanu a aklimatizace se take zpomali. Pokud AHN pretrvava, bude ustupovat ponekud pomaleji. Pokud ne, jste aklimatizovani a dalsi urychleni nepotrebujete. Vysazenim acetazolamidu neonemocnite.

 

Prehled moznosti lecby AHN:

Sestup

Pro - rychle zotaveni - u trekaru vetsinou velmi rychle, plne zotaveni trva nekolik hodin.

Proti - ztrata vychozi pozice pro dalsi postup k cili; sestup muze byt v noci ci za spatneho pocasi obtizny, pacient musi mit doprovod.

Odpocinek ve stejne vysce

Pro - aklimatizace na danou vysku, bez ztraty vychozi pozice pro dalsi postup.

Proti - odstraneni priznaku muze trvat 24-48 hodin.

Odpocinek a aplikace acetazolamidu

Pro - jako u odpocinku, navic se aklimatizace urychluje, zotaveni behem 12-24 hodin.

Proti - zotaveni muze trvat 12-24 hodin.

Dexametazon

Zkoumame moznosti uziti dexametazonu (ucinneho leku na bazi steroidu) pri leceni AHN a mame dobre vysledky. Zatim vsak nejsme ve stadiu, abychom doporucili jeho uziti mimo zarizeni s lekarskym dohledem.

1.10. Dotazy nosicu na priznaky AHN

Pokud si najimate vlastni nosice, mejte na pameti, ze AHN mohou dostat zrovna tak, jako vy. Domnivame se, ze nosicum hrozi vysoke riziko zavaznejsich forem AHN, vzhledem k tomu, ze o chorobe mnoho nevi, existuje komunikacni bariera a symptomy mohou skryvat ve strachu, ze prijdou o praci. Pro treky v Nepalu jsme pripravili upraveny dotaznik s fonetickym prekladem do nepalstiny (podle hodnoticich kriterii konference v Lake Louise).

1.11 Leky

Použití léků >> odkaz na stránky Horské medicíny

---

Čerpáno ze stránek Společnost horské medicíny